KySlÍk
KYSLÍK
Místo využití a výroba
Na Zemi je kyslík velmi rozšířeným prvkem
21 objemových % a voda oceánů je složena z 90 %
Ve vesmíru je zastoupení kyslíku podstatně nižší. Na 1 000 atomů vodíku zde připadá pouze jeden atom kyslíku.
výroba elektrické energie - spalování fosilních paliv v tepelných elekrárnách (často v kombinaci s výrobou technologického tepla)
výroba technologického tepla - spalování fosilních paliv v teplárnách (často v kombinaci s výrobou elektrické energie)
pohon motorů a turbín - ve všech druzích spalovacích motorů a turbín
vytápění domácností v domovních kotelnách, kamnech či v krbech
příprava pokrmů (kupř. plynové sporáky)
nouzové osvětlování (kupř. svíčky, petrolojové lampy)
V medicíně se čistý kyslík používá při operacích a traumatických stavech pro podporu pacientova dýchání. Směsi kyslíku nebo vzduchu s inertními plyny slouží potápěčům k potlačení kesonové nemoci při ponorech do velkých hloubek.
Také vysokohorští horolezci a letci se v nutných případech uchylují k dýchání čistého kyslíku. I piloti stíhacích letadel jsou vybaveni směsmi stlačených plynů, jejichž základní složkou je kyslík. To proto, že zvýšením koncentrace kyslíku se zvýší jeho parciální tlak a ulehčí se tak dýchání v řídké atmosféře a předejde vysokohorské nemoci.
Američtí astronauti programu Apollo dýchali také atmosféru čistého kyslíku, což umožnilo snížit tlak v kabině zhruba na třetinu běžné hodnoty a tak odlehčit její hermetickou konstrukci. To se ale stalo osudným posádce Apolla 1, která ve vysoce hořlavé atmosféře uhořela.
Při hoření směsi kyslíku s vodíkem lze dosáhnout teploty přes 3 000 °C. Proto se kyslíko-vodíkový plamen využívá k řezání oceli a tavení kovů s vysokým bodem tání, např. platinových kovů.
Chemické vlastnosti
Kyslík je velmi reaktivní permanentní plyn, nezbytný pro existenci života na naší planetě. Slučování kyslíku s ostatními prvky se nazývá hoření. Jde prakticky vždy o exotermní reakci, která vede k uvolnění značného množství tepelné a světelné energie. Produkty hoření se nazývají oxidy, dříve kysličníky.
Objevitel
Priestleyův klasický experiment "hořící sklenice" byl založen na rozkladu HgO uzavřeného ve válci nad kapalnou rtuzí. Že nový plyn je prvek a že je klíčem k pochopení podstaty hoření. Objev kyslíku způsobil pád flogistonové teorie a položil základ moderní chemie.
KYSLÍK
UMÍSTĚNÍ:
2.perioda a VI.A skupina
OBRÁZEK ATOMU:
- teplota tání: -218,35°C
- teplota varu: -182,95°C
SKUPENSTVÍ:
Plynné
VÝSKYT:
-Nejrozšířenější prvek na Zemi
o atmosféry
o hydrosféry
o litosféry (minerály a horniny)
o a biosféry
Kyslík se skladuje a přepravuje stlačený v ocelových lahvích označených modrým pruhem